Zprávy z Šumperka: Pozvání na „Modlitební horu“

Takto byli lidé zváni k letošnímu druhému kolu intenzivních modliteb 24-7, které jsme měli u nás v Šumperku. První kolo proběhlo na jaře v době Velikonoc – obvykle trvá 4 dny.

V Šumperku jsme začali s M24-7, pokud si dobře vzpomínám, v roce 2010. Náš  syn Radek, který absolvoval stáž KAMu, přišel s myšlenkou uskutečnit M24-7 i v našem městě. Lidé z našeho sboru i z dalších církví byli nadšeni. Asi pro roce jsem koordinaci příprav převzal já. A modlitební řetězce se pak konaly vždy o Velikonocích a na konci prázdnin. Letos se výjimečně srpnové modlitby přesunuly na září. V minulosti jsme asi jednou nebo dvakrát začínali modlitbami 24-7 Nový rok.

Tentokrát modlitby probíhaly od pátečního rána do pondělního večera poslední víkend v září. Místnost jsme připravili v našem sboru BJB, tak jako vždy v minulosti (dříve jsme hledali místnost také jinde, ale nepodařilo se to). Modlitebníci byli skoro všichni z našeho sboru. Dříve chodili lidé z pěti i šesti místních sborů, ale to jsme byli všichni nějak více nadšení…

Modlitby nebyly nepřetržité, jako tomu bývalo, když jsme začínali, měli jsme některé hodiny neobsazené. Proto v úvodu to „intenzivní“. Z počátku bylo hodně mezer, ale zájem a nadšení stoupalo a lidé byli opět nadšení a radostní z účasti. Mnozí si pak rezervovali své hodiny v průběhu modliteb až do posledního dne.  Jsou to krásné chvíle odejít na „modlitební horu“ a být o samotě s Bohem a nebo s někým blízkým.  Bylo to opět super, i když jsem v době, kdy se měla připravovat místnost, opět prožil překážky uvnitř sebe, zvláštní nechuť a myšlenky, že to dělám tentokrát naposledy. Vnímám, jak se nepřítel snaží, aby se církev nemodlila, ale když to pak začne, vše nepříjemné zmizí.

A nakonec ještě dva zápisy z naší kroniky M24-7:

„Jsem šťastná, že mohu patřit do tvé armády modlitebníků. Odpusť, že se někdy ulejvám… a raduji se, že nejsem sama, že za mne bojují jiní. Ale jindy jsem zase já na stráži a pozvedám srdce i hlas a vím, že nás všechny slyšíš. A o to tu jde!!!“

„Za hodinu se končí a jsem opravdu moc vděčná za čas, který jsem tady mohla prožít. S modlitbou všechno začíná i končí – to, co má smysl pro věčnost. Věřím Božímu slovu: Kdo prosí, dostává… Ale to není jediný a pravý důvod modliteb. Tady jsem více mohla poznávat Pána – před jeho tváří - i sebe. Vnímala jsem potřeby druhých. Uvědomila jsem si, jak důležité je společně nést boje za lidi, společně chválit, mít společný cíl. Jsme jedno tělo a naší hlavou je Pán Ježíš Kristus. Nic jiného se nedá dělat než pokračovat a vyhlížet další kolo – je to čas milosti.“

Za šumperské modlitebníky Mirek Jersák