Velkolepé vyrušení

Dnes se zabýváme druhou kapitolou Lukášova evangelia, kde se setkáváme se skupinou pastýřů; prvními lidmi, kteří se účastnili dramatu Ježíšova narození.

Představte si tu scénu. Pastýři právě dělali to, co pastýři dělávají – pozorovali své ovečky – když tu se objevili andělé. Z obyčejného dne se rázem stal den mimořádný... ba přímo děsivý!

Tuto skutečnost pozorujeme v celé Bibli. Bůh vyrušuje lidi, zatímco oni plní své běžné povinnosti. Když Ježíš procházel kolem, Matouš seděl v celnici a Ježíš mu pověděl, aby nechal všechno za sebou a následoval jej. Chlapec Samuel spal, když v jeho pokoji Bůh nahlas promluvil. A Mojžíš také pozoroval své ovečky, když tu jeho pozornost upoutal zvláštní hořící keř.

Když přemýšlím o tom, jak pastýři reagovali na andělovo oznámení, ptám se sám sebe, jak moc jsem otevřený vyrušení. Jak mohu být uprostřed vánočního shonu otevřený nečekanému vyrušení?

Bože, žádám Tě, abys ke mně mluvil, kdykoli a kdekoli to nejméně čekám.

 

Ztiš se a modli se.

 

Prosím Tě, Bože, abys promluvil k mým přátelům, mé rodině, k těm, které znám a potřebují slyšet  „dobrou zprávu o veliké radosti“. Zatímco teď myslím na tři konkrétní lidi, žádám Tě, abys je o těchto Vánocích vyrušil dobrou zprávou o Ježíši.

 

Ztiš se a modli se.

 

Pastýři se vyděsili, když jim anděl oznamoval narození Ježíše, ale jejich strach se rychle změnil ve „velikou radost“, když se vydali a spatřili Ho na vlastní oči. O něco později v této kapitole Lukáš píše, že „pastýři se vrátili, oslavujíce a chválíce Boha za všechno, co viděli a slyšeli“. Dobrá zpráva se pro ně i pro „všechen lid“, který to slyšel, stala velikou radostí.

Bože, přiznávám, že prožívám strach a úzkost ze spousty věcí – z některých velkých věcí a z některých tak malých, až je mi trapné je přiznat. Okrádají mě však o tu „velikou radost“. Odevzdám všechny své obavy a úzkosti Tobě, Bože. Rozhodl jsem se Ti důvěřovat... a o letošních Vánocích dávám prostor „veliké radosti“!

Amen.

Biblické verše:

Hospodinův zákon je dokonalý, udržuje při životě. Hospodinovo svědectví je pravdivé, nezkušený jím zmoudří. Hospodinova ustanovení jsou přímá, jsou pro radost srdci. Hospodinovo přikázání je ryzí, dává očím světlo.
Žalm 19,8-9

V tom kraji byli pastýři, kteří pobývali pod širým nebem a drželi noční hlídky u svého stáda. Vtom před nimi stanul Hospodinův anděl a ozářila je Hospodinova sláva. Hrozně se vyděsili, ale anděl jim řekl: „Nebojte se! Hle, zvěstuji vám velikou radost pro všechny lidi.
Lukáš 2,8-10