Modlitby 24-7 v Přerově

Je tomu již 25 let, co jsem se přistěhovala z Valašska do Přerova. V duchovní oblasti jsem tenkrát vnímala rozdíl. Připadalo mi, že je nad Přerovem "deka," která brání tomu, aby se děly Boží věci. V poslední době vnímám změnu.

Na pozvání přijel do Přerova Daniel Raška (koordinátor 24-7 pro ČR), a tak se modlitební řetězec začal plánovat i v Přerově. Jsem ráda, že jsem se mohla zapojit. Nejdříve do plánování, modliteb s bratry a sestrami z ostatních církví. Pak do zdobení a přípravy místnosti. Mohli jsme společně tvořit, sdílet se. Pokud jsme nevěděli, jak dál (více názorů na věc), spojili jsme se v modlitbách. Pak to šlo raz dva. Místnosti jsme vyzdobili, bylo tam příjemně a útulně. Modlitby vypukly v pondělí.

Šla jsem se modlit hned na začátku, pak jsem odjížděla na dovolenou. V místnosti jsem se cítila stísněně, vnímala jsem, že musím modlitebně bojovat. Když jsem přijela z dovolené, šla jsem se modlit v pátek a další dny. Přišla jsem do místnosti a bylo mi tam příjemně, cítila jsem Boží přítomnost. Člověk vnímal změnu, bylo to tam "promodlené.“V týdnu nás bylo na modlitbách 70 lidí. Bylo nám pak opravdu moc líto tyto místnosti zase odstrojit a dát do původního stavu.

Ti co se zúčastnili modliteb, se posléze setkali. Mohli jsme se sdílet o tom, co jsme zažili, jak k nám Bůh promlouval. Bylo to pro nás všechny velkým povzbuzením. Věřím, že je to pouze začátek.

Modlitby 24-7 a jejich příprava byl pro mne osobně silný zážitek. Mohla jsem s Bohem Otcem trávit osobní čas. Potkala jsem super lidi, mohli jsme se spojit v modlitbách.

Bůh viděl touhy mého srdce a věřím, že vedl mou ruku k napsání písně Společně na modlitbách. Vytvořila jsem k tomu i video. To všechno bylo opravdu něco výjimečného, co jsem chtěla zachytit. Věřím, že nám to všem bude povzbuzením.

Děkuji Pánu Bohu za milost a Boží zázraky, které můžeme zažívat.

Z. V.

Moje svedectvo z modlitebného týždňa 24-7, ktoré sa konalo v Přerove by vydalo kľudne na polovičku knihy.

V mojom živote, ešte než som uverila v Boha, som mávala často pocit, že môj život je akoby veľká rubiková kocka, ktorú sa snažím skladať, ale moc sa mi to nedarí. Keď som uverila, jednotlivé kocky začali „zapadať“ do seba, viedla ich sila zhora :-). Tento pocit sa mi opakuje pokaždé keď sa nechám sa pozvať Pánom Bohom do služby. Vždy ma v tom čase učí lekciám v tých oblastiach, kde mám najväčšie problémy.

Počas tohto týždňa a jeho príprav ma znova jemne s láskou učil, že jeho milosť je dostačujúca, ukazoval mi, že nemusím byť za všetko zodpovedná keď mám za sebou tím, na ktorý sa môžem spoľahnúť (veľká vďaka všetkým!), že sa za Krista nemusím hanbiť a keď sa k nemu priznám, tak ON koná a otvára cesty (k rozhovorom atď).

Čo som si uvedomila až s odstupom asi po 2 týždňoch bol taký malý darček pre mňa zhora – Boh zmenil a mení moje vnímanie Přerova a pocitu, s ktorým v tomto neľahkom meste žijem. Som Pánu Bohu neskutočne vďačná za Jeho vernosť.

A.P.