Co mi přinesl Vision Course

V letošním roce jsem měla možnost jet na kurz (Vision Course), který je pořádaný Modlitbami 24-7 ve Velké Británii. Během tohoto kurzu jsem potkala spoustu úžasných lidí, mohla jsem navázat nová přátelství, ale hlavně to byla skvělá příležitost k prohloubení mého vztahu s Bohem.

První tři měsíce jsme strávili v Guildfordu v Anglii, kde sídlí vedení mezinárodního hnutí Modlitby 24-7. Tato část stáže byla zaměřena zvláště na naše duchovní vzdělávání, kdy jsme měli dva dny v týdnu přednášky. Některé byly více teologické, jiné zaměřené více na praxi. Ve zbývajícím čase jsme byli zapojeni do života sboru, zvláště do práce s mládeží a dětmi. Sbor, jehož jsme byli součástí, se během několika posledních let hodně rozrostl a vede jej pastor Pete Greig s manželkou.

Velkou inspirací byla návštěva dalších komunit, které jsou součástí hnutí Modliteb 24-7. Jedním takovým místem byla křesťanská komunita ve Standfordu, kde se věnují zvláště práci se školáky. Ve společenství v Margate jsme mohli na vlastní oči vidět, co to znamená žít vírou. Tamní křesťané koupili prostory skladiště, aniž by měli peníze na přestavbu/opravu prostor. Přesto pastor ve víře objednal materiál na přestavbu a peníze jim začaly chodit v den doručení zboží. Nyní je to nádherný prostor, kde je církev, kavárna, modlitební místnost, kanceláře, banka jídla a oblečení pro chudé  a dělají tam kurzy pro studenty, kteří jsou těsně před vyloučením ze školy. Ve městě vybudovali další středisko s kavárnou pro volný čas, které se nachází v oblasti, jež je známá svou kriminalitou. Skutečně žijí z víry a Bůh se k tomu přiznává! :) Je to nejchudší oblast Anglie, takže i spousta členů sboru je chudá… Přesto je jednou z jejich podstatných hodnot štědrost, což jsme mohli zakusit i na vlastní kůži.

Významnou částí pro mě byl náš misijní výjezd na Ibizu. Vždy jsem toužila vyjet na misii, ale představovala jsem si spíš nějakou rozvojovou zemi a nikdy by mě nenapadlo, že pojedu právě na Ibizu. Bůh mi tak ukazoval, že Jeho plány dalece převyšují plány moje a že může naplnit touhy mého srdce  způsobem, který bych naprosto nečekala. Celý náš pobyt tam pro mě byl velkou školou a velkým požehnáním zároveň. Nejvíce naplňující pro mě byla práce v noci v ulicích. Nikdy jsem netíhla k prostředí barů, klubů, alkoholu a nemám zkušenosti s drogami. A přesně toto je prostředí, kde jsme trávili většinu našich nocí. Vnímám jako neuvěřitelnou výsadu, že jsme mohli být právě zde! Jsou to přesně ta místa a ti lidé na okraji, za kterými by šel Ježíš. Chodili jsme po ulicích, bavili se s majiteli barů, modlili jsme se s lidmi, rozdávali Nové Zákony a pomáhali těm, kteří byli opilí, přebrali s drogami, byli ztracení nebo byli ve stavu, kdy nemohli ani chodit. Pomáhali jsme jim dostat se bezpečně do hotelů, najít jejich přátele, případně jsme volali odbornou pomoc. Najednou pro mě verše o duchovním boji, nesení naděje, svobody, Boží lásky, Boží pravdy a světla do temnoty získaly nové rozměry a zažívala jsem to velice prakticky.
Učili jsme se být závislí na vedení Ducha Svatého, nemít předsudky a vidět každého člověka jako toho, koho Bůh miluje, o koho se stará a záleží mu na něm. Nezávisle na tom, jak daleko je ten člověk v danou chvíli daleko od Boha. San Antonio je známé pro “West End” - ulici, na které (nebo v její těsné blízkosti) se nachází přes dvacet barů a klubů. Je to místo, kam se lidé chodí opít, užít si nezávazných vztahů a drog. A přesto, Bůh na toto místo nezapomněl a věřím, že s ním má svůj plán. Bylo pro mě neuvěřitelnou ctí, že jsme mohli přinášet Boží světlo, lásku, svobodu, pravdu a dobrotu právě sem na toto místo. Kolikrát jsme byli bezradní - když jsme se např. snažili pomoci lidem, kteří byli tak opilí, že ani nevěděli své jméno. Učili jsme se tak pokoře, trpělivosti a zároveň spoléhat se plně na Boha, že nám pomůže a povede nás. Rostlo naše očekávání, že Bůh bude jednat právě v těchto chvílích, kdy jsme byli bezradní a slabí. Zároveň jsme měli příležitost navázat spoustu rozhovorů, kdy jsme měli možnost sdílet s lidmi svou víru a nabídnout jim modlitbu. I když jsme zažili i mnohá odmítnutí, byla jsem překvapená, kolik lidí bylo otevřených a přijali modlitbu nebo Nový Zákon.

Řekla bych, že to byla jedna z nejúžasnějších zkušeností v mém životě! Byl to neuvěřitelně požehnaný čas v mnoha ohledech. Měla jsem možnost vnímat Boží jednání více než kdy předtím. Velmi často jsem čelila mnohým výzvám a musela jsem vykročit za hranice své zóny komfortu, za což jsem nesmírně vděčná. V danou chvíli to sice nebylo úplně příjemné, ale vidím, jak mě to velice posunulo ve vztahu s Bohem a v důvěře Jemu. Opravdu jsem okusila a poznala, jak dobrý je Hospodin k těm, kdo v něho doufají.

Šárka Šimečková